Ramadan

Moje rodina Ramadan nějak moc nedrží. Nebo takto - loni ho nedrželi vůbec, jen slavili Eid. 

Letos Ramadan začal nějak okolo prvního srpna. A nevypadalo to, že by se oproti loňskému roku něco změnilo. Až na to, že jsme na ledničce měli nějakou modlitbu (nikdy jsem doma neviděla nikoho se modlit), a knížečku s názvem Ramadan 2011, kterou děti polily omáčkou na špagety.

Tento čtvrtek večer před tím než šly děti spát, malá přišla, že budou mít snídani ve 3.15 ráno. (Hned mi to asociovalo 3.15 Zemřeš :) a bez vysvětlení proč, zase odešla.

Ráno, když jsem vstala bylo doma zvláštně ticho. Děti netradičně v obýváků - většinou totiž celý den okupují kuchyň. 

A Sabina mi řekla, že se rozhodly poprvé celý den nejíst, a Tahir, že teda taky drží jeden den Ramadánu. Upřímně, moc nechápu smysl, proč to dělat jen jeden den. Buď věřím a držím půst celý měsíc anebo ne, tak jím pořád. 

Ale - to byla taková pohoda. 

Nikdo nedělal nepořádek v kuchyni, nikdo v kuchyni celý den nebyl. Nemusela jsem vařit ani chystat žádné jídlo, nemusela jsem všude sbírat zbytky jídla. Celý den jsem neslyšela to otravné: "Ali, co můžu mít na svačinu, oběd, snídani, večeři, druhou večeří, padesátou svačinu..." Navíc je to nejedení tak zmohlo, že asi ve dvě si šli i s Tahirem lehnout a do PĚTI všichni spali. Což se nikdy nestalo, aby děti přes den spaly. 

Takže si myslím, že by měli držet Ramadan celý rok. Bylo by to nejlepší.

Monkey Kids

Party photos. (it´s last party post - I promise :)

A párty může začít :)

Slibuju, že toto je poslední příspěvek o párty a jsou to jen fotky :)

Se Samim, zase nahodil jeden z andělských úsměvů

S celou rodinkou

Míša

Jsem si musela na tuto fotku sundat boty, protože jsem jaksi byla asi o dva metry vyšší než on :-D

A šaty z missrebel.co.uk i přes nízkou cenu jsou úplně skvělé

Party

Tak a je po party. Musím říct, že to bylo super. Povedlo se to :) Sice jaksi nedorazil barman a hostesky, což paní lehce obrečela, protože jí trošku ruply nervy, ale i bez nich to byla party ze vším všudy, všichni se bavili, bylo spoustu jídla - pro mne s Michalem teda trošku nepoživatelného - bylo to strašně všechno ostré. Ale byl dostatek cideru, tak jsem to měla čím zapíjet. 

Všichni mne strašně moc chválili šaty a vlasy a vůbec to jak jsem vypadala. Já se jim ani nedivím - potom, co mne rok viděli nenamalovanou, v teplácích a tílku, to asi musel být šok :)

Celkem mne mrzelo, že jsme museli odejít někdy už o půl jedné, abychom stihli poslední autobus, protože zábava byla v plném proudu, Michal tancoval Macarenu( :-D ) a prý to tady jelo ve velkém stylu až do tří do rána.
Ale asi nejlepší budou fotky.
První je slibovaná fotka dortu, ale je to jen v průběhu, když jsem dort začala dělat. Protože než jsem ho stihla vyfotit hotový, tak ho snědli :-D

dort ve výrobě :)

Sabina s dortem (toto je jiný dort, měla jich víc :)

taneční parket

zábava na zahradě

Wings balerinas

Když mi někdo koupí jedny z těchto balerín, budu ho nadosmrti milovat. 

Jsou od Adidas a Jeremyho Scotta a já je prostě úplně neskutečně a nehorázně miluju a nedokážu si bez nich představit svůj život. Jdu se podívat kolik peněz je na mé kreditce :)

==

If you buy me this balerinas, I´m going to love you forever :)
It´s designed by Adidas and Jeremy Scott and I love it, I really love it. And I just can´t live without it.
I have to go check how much money I have on my credit card :)

Party - one day to go

V pátek jsem celou párty začala dost nenávidět. Markýza postavená, doručovací služby začali dovážet různé druhy jídel a darů a květin pro Sabinu. 

Hasna dostala za úkol nazdobit obrovský dort, který Tahir den předtím upekl. Udělala neskutečný nepořádek v kuchyni, všechno zabarvila potravinářským barvivem a pak řekla, že jí to nejde. Takže jsem tři hodiny zdobila dort. Aby potom domů přišla Sabina s Tahirem a bylo to: "Hasna, ty jsi tak krásně ten dort nazdobila, ty jsi tak šikovná, tak se ti to povedlo. " A nepomohlo ani moje brblání pod "vousy" že se to povedlo mě, že jsem to dělala já. To jaksi zaniklo ve všem tom jásání. Ale nejvíc mne naštvalo, že ten dort pak zkazili. Na vrchní bílou část, která musela zůstat bílá, Tahir udělal nápis Happy Birthday Sabina, který je křivý, škaredý, a je tam jak pěst na oko. Takže mi to celé podělali...

Druhá věc byla ta, že bylo potřeba umýt taneční parket v party stanu. Osobně si myslím, že když je to tak strašně drahé, tak by to měli dodávat čisté, ale jaksi ne. Na taneční parket by se každý přilepil. Takže Hasna dostala za úkol to umýt. No, asi je jasné jak o dopadlo. " Alíííííííí, I don´t know how to mop it. I´ve never done it before. Do it!" Takže jsem to hodinu a půl umývala, a malá opět dostala pochvalu. Skvělé....

část tanečního parketu

Party - day by day

Sabinina party den po dni :)

Všechno se začíná připravovat. 

Ve středu dovezli párty stan, markýzu, nebo prostě něco co má velikost většího rodinného domku. Je pro 150 lidí, a i když to na fotce tak nevypadá, je monstrózní. 

Stavěli to celý den, a ještě ve čtvrtek dopoledne. 

Musím říct, že odvedli dobrou práci, protože když jsem to viděla, tak mi celkem spadla brada. Stan je na dvě části. Jedna je celá potažená černou látku, na látce jsou svítící blikající hvězdičky, v rozích barvu měnící osvětlení, pult pro DJ, disco koule, jakýsi blikající cosi, a taková ta věc, co tvoří kouř. 

Druhá část je zase pro změnu celá bílá, s takovými nebesy, obrovskými lustry, bílými židlemi, barovým pultem, obrovskou lednicí. 

Markýza se staví....

Ze stanu je koberec až domů, takže si hosté nezašpiní nožičky na trávě. To mne potěšilo nejvíc, protože jsem si představovala jak tahají nepořádek domů, a druhá hrůzostrašná představa byla jak se mi boří a odírají podpatky. 

Garáž máme plnou. Ale ne aut jak by se mohlo zdát, ale jídla. Je tam nejvíc největší balení chipsů, který jsem kdy viděla. Je to prostě obrovský balík. Zkusím to v nestřežené chvíli vyfotit. 

??

Ani nevím jak to nazvat - co mne čeká?  Asi.
Nějak mne toho teď hodně čeká, a pořád všechno odkládám a nechce se mi na to ani myslet. Protože je toho moc. A já vlastně ani nevím, co všechno.

Mám před sebou poslední oficiální tři dny v rodině, s dětmi. Musím říct, že už to trošku odpočítávám, protože už mne to trošku přestává bavit ty jejich prázdniny Kdyby byl školní rok, tak to asi bude jiné Ale takto nemám ani na nic čas, ani nemám čas se nechat jít ostříhat, nic. Navíc Hasna dělá čím dál větší bordel (pardon) a špiní čím dál víc oblečení, takže mám pocit, že přestože čím dál víc uklízím, peru a žehlím vypadá to tu čím dál hůř. 

Příští týden ve středu letíme s Míšou domů, na 14 dní, tak se těším. Už zase mám plánů víc, než dní budu doma, tak to zase nějak všechno musím namyslet, aby se na všechny dostalo :)

Už mám skoro sbalené věci v pokoji. Je zvláštní jak se mi věci za rok tak rozmnožily. Ale je taky zvláštní jak se dá jeden rok života nacpat do dvou kufrů, pár krabic a je to.
Teď už to jen odstěhovat do Surbitonu k Michalovi a přežít to až zjistí, kolik že to vlastně mám párů bot.
Pokud už nenapíšu, tak mne prostě sprachprostě zabil :-D

==


I don´t know how to call this post. What´s going to happen?  Maybe.
Somehow, I have a lot of stuff to do, a still procrastinating everything and I don´t want to even think about it. It´s a lot of stuff, really.

I have last three day with kids and my English family. I´m happy. Because I´m kinda bored. They have holidays, and I still have to be at home with them, and I don´t have any time for me. Hasna makes an incredible mess everywhere and she uses a lot of clothes during the day, so I just still do the cleaning, washing and ironing, and the mess is bigger and bigger.

Next wednesday we are going to go home with Misa, so I´m so excited. I´ve got a lot of plans :)

I´ve nearly packed all my stuff. It´s interesting how much stuff I have. Now, I just need to move to Surbiton for few days. And then I have to survived. Because as soon as Michal finds how many pairs of shoes I have, I´m sure he will kill me.