Tak jsem se rozhodla, ze sem obcas vlozim nejake vtipne, zajimave nebo jinak uzasne zazitky z prace, protoze musim rict, ze jich kazdy tyden mam spoustu a celkem mne mrzi, ze je pod vlivem dalsich udalosti zase celkem rychle zapominam.
Asi budu muset vysvetlit aspon trosku jak to u nas chodi, abyste pochopili souvislosti.
(Napred omluva, ze je to opet bez hacku a carek, ale pisu v praci na angl. klavesnici, takze to jinak nejde)
Ted mimo sezonu neni recepce/kancelar otevrena 24 hodin denne. Nema to cenu, protoze treba pri 15 hostech vazne neni duvod, aby tu sedel nekdo celou noc. Ale hotel nesmi byt uplne bez kontroly, kdyby se neco stalo. Takze vzhledem k tomu, ze ja bydlim naproti, nocni portyr (existuje to slovo v cestine?) bydli taky naproti a kuchar bydli primo v nasem velkem hotelu, tak to nejak zabezpecene mame.
Pokud si lide delaji rezervaci, tak tam je poznamka, ze check in je do 18:00 a pokud prijedou pozdeji, ze nam maji dat vedet = my o nich vime a cekame na ne, tak dlouho dokud neprijedou. Pokud nastane den prijezdu, je po 18:00 a hosti tu nejsou, tak se snazime jim volat a zjistit, kdy prijedou, aby opet na ne nekdo mohl pockat a ubytovat je.
Za predpokladu, ze se jim nedovolame, tak jdeme proste domu a na dvere hotelu a na recepci je telefonni cislo, ktere maji volat v pripade prijezdu nebo jakekoliv potreby hoteloveho personalu/managementu, kohokoliv. S tim souvisi, ze kazdy vecer, kdyz odchazime ma nekdo sluzbu a je na nej presmerovan telefon - pevna linka hotelu. Prave aby se lidi dovolali.
A tady zacina ta spravna sranda s nocnimi telefonaty. Ale o tom prave az priste.
Žádné komentáře:
Okomentovat