"Jak se jmenuješ?"
"Elis"
"Aha, ale to je Tvoje anglické jméno, jaké je Tvoje korejské jméno? "
"Já nevím..."
"Ty nevíš svoje korejské jméno?"
"Nee, nevím"
"Vždyť tady na školní kartě máš napsané Hee-Joo."
"Ale to je moje korejské jméno"
I takto může začít hodina angličtiny ve skupině velmi pokročilých. I přes moje obavy do jaké skupiny budu zařazená, jsem nakonec v Upper-Intermediate, což překonalo moje očekávání. Myslela jsem si, že budu v Pre-Intermediate a když se mi to hodně povede, tak nejvýš v Intermediate, ale že budu v Upper mne ani nenapadlo. A to jsem málem šla do Advanced, jenže mi to pokazila moje gramatika (nebo spíš negramatika).
V pondělí byl můj první školní den. Mám školu třikrát týdně, vždy v pondělí, úterý a ve čtvrtek. V pondělí to bylo spíš takové seznamovací, v úterý už jsme se začali natvrdo učit. Mám ve třídě opravdu pěkný národnostní mix, ale o to je to zajímavější. Jsou tam tři korejky, tři němky, dvě íráčánky, argentinka, brazilka, polka, němka a Turek. Vypadá to, že mne to tam bude bavit, Všechno je dělané zábavnou formou, hodně diskutujeme, líbí se mi to.
Dneska jsem se dozvěděla, že Kingston College je jedna z nejlepších univerzit v Anglii, tak jsem na sebe velmi hrdá, že tam chodím a že mne tam vůbec přijali.
Už jsem se i skamarádila s první spolužačkou. Je to jedna z Íráčánek. Umím už konečně její jméno vyslovit, ale napsat ani náhodou... Jako studenti univezity můžeme využívat všech jejích výhod, jedna z nich je i členství ve sportovním klubu. Stojí to jen 40 liber na celý rok a může chodit na jakékoliv aktivity, do posilovny, tancovat a podobně. Takže s mojí novou kamarádkou jsem se dnes zapsaly a od příštího týdne nám začínají lekce break dance.
Jinak v hodinách vzpomínám na všechny moje kamarády, kteří studovali v zahraničí a vykládali mi o šikmáčích. Já samozřejmě chápu, že pro ně je to těžší, je to úplně odlišný jazyk, ovšem to nic nemění na tom, že jsou prostě trošku mimo. Třeba dneska jedna pronesla do ticha ve třídě: "I´m English". Nikdo nepochopil, co tím chtěla říct a jí se to vysvětlit nepodařilo. A asi jim brzo seberu ty kapesní překladače a omlátím jim je o hlavu. Kdyby si aspoň vypnuli to pípání...
Při první hodině jsem dělali jedno cvičení a navzájem jsme se ve dvojicích představovali. Bohužel jsem vyfásla opět Elis. Po té co jsem jí řekla odkud jsem, se mne klasicky zeptala, kde to je.
"V Evropě"
"Ahá, takže v Rusku"
"Nee, ČR není v Rusku, sousedíme s Německem a Rakouskem"
"Já Ti rozumím, jsi z Ruska"
"Nee, ja nejsem z Ruska. Náš stát se jmenuje Česká Republika"
Načež začla bušit do svého Iphonu a pak vyhrkla:
"Už tomu rozumím, ty jsi z Moskvy"
Vzdala jsem to. Překvapivě.
Žádné komentáře:
Okomentovat