Odpojili nám internet. Příští týden se budeme stěhovat do nového, krásného, velkého domu. Tak dnes Sabina napsala do společnosti poskytující internet, že od příštího týdne potřebujeme internet na nové adrese a oni nelenili a okamžitě nám internet odpojili, aby ho prý mohli připravit na přepojení. Blbost. Prostě nás o něj jen chtěli připravit. Sabina před chvílí sbalila svůj notebook a se slovy: „Potřebuju internet, musím pracovat“ odkráčela někam do internetové kavárny. Já jsem teď odsouzená k tomu psát blog „nanečisto“ a jak půjde internet, tak to zkopírovat. Ale možná toho tam přibude spousta, protože nebudu zabíjet čas surfováním po netu.
Včera jsme tu měli párty. Když mi paní řekla, že bude rozlučková párty, tak jsem si představila pár lidí. To jsem opět zase podcenila indické a arabské zvyky. Naše „malá“ domácí párty byla pro 50 lidí a nepočítaně dětí. Wau. No, Sabina a Tahir od pátku pekli, vařili, smažili, krájeli, sekali, míchali a já nevím, co všechno ještě. V neděli dopoledne před začátkem party jsem byla do příprav zapojená i já, a udělala jsem salátu asi ze 100 kg zeleniny. Krájela jsem to, prosím, dvě hodiny v kuse. Stihla jsem toho spoustu sníst, propíchnout si nožem ruku, a ještě dělat podrž tašku všem okolo. Samotné party jsem se pak radši neúčastnila, i když jsem byla samozřejmě zvaná. Jen jednou jsem sešla dolů a bylo tam spousta zahalených žen, spousta žen v nádherných sárí, spousta mužů v jakýchsi arabských halenách (nazvala bych to pánskou noční košilí) nebo oblecích a do toho všude děti. Jazyky se to tam jen hemžilo – angličtina, arabština, urdu, hindi... Pak už jsem dolů radši nešla, protože jsem se tam cítila podivně bílá a dosti nepatřičně ve svých domácích kalhotách a tričku.
Máme tu od včera návštěvu. Je to bratr tatínka Sabiny se svojí ženou a jejich známý (doktor). Žijí v Saudské Arábii, patří tam ke šlechtě, jsou velmi velmi velmi bohatí. Když už moje rodina o někom řekne, že jsou velmi bohatí, to už musí být opravdu něco. Paní chodí chodí celá zahalená, lezou jí jen oči a pán je takovej nemluvnej. Musím říct, že dnes ráno jsem prožila šok. Moc jsem se nevyspala, protože sousedím se zdí, kde oni spí a starý pán celou noc chrápal a chrápal, ale tak, že mne to budilo. V šest jsem vstala, všude ještě skoro tma, ticho. Sešla jsem do kuchyně, rozespalá a v kuchyni stál přízrak (tučňák*). Celá zahalená paní nevím proč stála v kuchyni. Myslela jsem, že mne odvezou. Napřed jsem si myslela, že je to zloděj s kuklou na hlavě:-)
Do dnešního rána (úterý – tudíž dvě noci) jsem si myslela, že u nás v domě přespávají tři osoby. Protože pro tři osoby jsem chystala postele. Dneska ráno jsem zjistila, že jich je pět nebo šest. Přesným počtem si nejsem jistá, bo se mi ženy v hábitech velmi těžce rozeznávají od sebe :-)
*tučňák se říká musliským ženám, které jsou celé zahalené v černém hábitu, a lezou jim jen oči.
Žádné komentáře:
Okomentovat