Děti, děti, děti

O dětech je nutno napsat samostatnou kapitolu. Jak jsem psala starám se o dvě děti. Možná krotit stádo divokých  jelenů by bylo jednodušší a jeleni by se časem něco naučili. Vůbec to není taková sranda starat se o cizí děti jak se na první pohled zdá. Jsou rozmazlení. Strašně rozmazlení. Nevím čím vším to je. Možná se tu spojuje spousta faktorů, ale je to síla. Jsou zvyklý dostat všechno, co chtějí. A to doslova. Rodiče je strašně rozmazlují a já to mám korigovat. Pro příklad - děti jí spousty sladkostí. Takže mají nakázané, že na svačinu musí mít ovoce. Takže se snažím jim to ovoce nějak vnutit. Sami pravidelně začně řvát, že ovoce nechce, pak si jde stěžovat tatínkovi či mamince a ti mu samozřejmě dovolí si místo ovoce vzít čokoládovou tyčinku. S Hasnou se ještě nějak dá vyjít. Je strašný a je to přeci jenom holka :-) Velmi ráda něco vyrábí, tvoří, maluje, takže se s tím dá lehce zabavit. Navíc ráda hraje různé hry, chodí ven, když na ni párkrát udělám nějaký ťuťu ňuňu, tak to jde. Ovšem Sami...Rozmazlenej vyčůranej spratek...? Nějak pro něj moc nemám pěkná slova. Nechce nic dělat, nechce poslouchat, nic ho nebaví, nic ho nezajimá... Samozřejmě kromě počítače a televize. Být to na mě, tak ho u té televize nechám sedět klidně celej den ať se z toho třeba zblázní. Problém je to, že mi bylo řečeno, že na televizi se děti můžou dívat maximálně dvě hodiny denně, což on má vyčerpané zhruba už v půl desáté ráno. Odtrhnout ho od televize a počítače je nadlidsky úkol. Jeden den jsem ho asi hodinu vyháněla od televize, když  se konečně zvedl, vypnul to, a odešel, tak jsem si začala gratulovat jak jsem to zvládla. To jsem ovšem jaksi netušila, co udělá. Śel do obýváku a pustil si televiz si druhou. Divili byste se mi, kdybych mu něco udělala? Taky s oblibou dělá to, ze si řekne, co chce na oběd  (běžně vařím dva různé obědy, pro každého zvlášť) já mu jídlo udělám a on do toho pak dvakrát rýpne, řekne, že to nechce a jde to vyhodit. Následně si jde stežovat tatínkovi, že má hlad a že jsem mu neudělala to co chtěl.
Jako velký problém vidím to, že rodiče pracují doma. Takže neustále musím vymýšlet, nebo alespoň předstírat nějakou činnost. Asi kdyby byli celé dny v práci, tak to pro mne bude daleko jednodušší.